Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Celková alergická reakce je alergická reakce, která se může projevit u osob alergických na hmyzí bodnutí. Celková alergická reakce je vždy závažnější než místní alergická reakce. Projevuje se brzy po bodnutí, nejpozději do 15 minut. Postižený má kopřivku, oteklou kůži a sliznice, může zvracet, mít průjem, rýmu, ztížené dýchání až dušnost a může i ztratit vědomí. Viz také alergická reakce, místní alergická reakce.

Alergická reakce cytotoxického typu neboli imunopatologická reakce II. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí, ale vyskytuje se velmi zřídka. V tomto případě se na antigen (vázaný na povrch buňky nebo vyskytující se na povrchu orgánu) naváže protilátka, díky níž pak imunitní systém cílovou buňku (označenou komplexem antigen-protilátka) zničí. Příkladem je situace, kdy se některé léky vážou na povrch krevních buněk. Na tyto léky (antigeny) se navážou protilátky a imunitní systém ničí krevní buňky vlastního těla. Při vyšetření krve se to může projevit např. poklesem počtu bílých krvinek (granulocytů) nebo krevních destiček (trombocytů). Viz také alergická reakce, cytotoxicita.

Místní alergická reakce je alergická reakce, která se projevuje u osob alergických na hmyzí bodnutí. Zatímco u zdravých lidí vyvolá bodnutí hmyzem místní kožní reakci (svědění a zarudnutí kůže v okolí vpichu, které však během několika hodin zmizí), u alergiků je místní reakce mnohem většího rozsahu: rudý bolestivý otok se šíří do okolí a může přetrvávat i několik dní. Viz také alergická reakce, celková alergická reakce.

Alergická reakce pozdního typu neboli imunopatologická reakce IV. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí. Alergická reakce se totiž nemusí projevit okamžitě. V případě alergické reakce pozdního typu neboli imunopatologické reakce IV. typu se příznaky objeví až poté, co od opětovného kontaktu s alergenem uplyne jistá doba (12–72 hodin), jako je tomu např. u často se vyskytující alergie na nikl. Podobně jako u alergické reakce časného typu i v tomto případě probíhá první kontakt s alergenem bez příznaků. U alergické reakce pozdního typu jsou na počátku zánětlivé reakce T-lymfocyty. Viz také alergická reakce.

Alergická reakce časného typu neboli imunopatologická reakce I. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí. Alergická reakce časného typu je nejčastěji se vyskytujícím typem alergie. Přemrštěná reakce imunitního systému se dostaví prakticky ihned po kontaktu s alergenem – během několika sekund až minut. První kontakt s látkou vyvolávající alergii probíhá bez příznaků. U alergické reakce časného typu se vytvářejí alergen-specifické protilátky třídy IgE a rozbíhá se řetězová reakce. Imunopatologickou reakci I. typu mohou kromě jiného vyvolat některé pyly, léky, srst domácích zvířat, potraviny nebo hmyzí jedy. Během tohoto typu alergické reakce se do krevního oběhu uvolňuje histamin – látka, která vyvolává typické projevy alergie, např. svědění, zarudnutí kůže nebo kožní vyrážku, kýchání, otoky tkání nebo trávicí potíže. V nejhorším případě může nastat anafylaktický šok, kdy dochází k tak výraznému poklesu krevního tlaku, že to postiženého člověka ohrožuje na životě. Dědičný sklon k onemocnění alergií časného typu zprostředkovanou protilátkami IgE se označuje jako atopie. U atopiků je i zvýšené riziko, že se u nich vyvine alergické astma nebo atopický ekzém. Při výskytu alergického astmatu se zároveň objeví zánět průdušek. Viz také alergická reakce.

Alergická reakce imunokomplexového typu neboli imunopatologická reakce III. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí a vyznačuje se masivní tvorbou protilátek. Při kontaktu s alergenem se rychle vytvářejí velké shluky imunokomplexů, což jsou protilátky (imunoglobuliny) navázané na antigeny. Imunokomplexy se pak mohou v některých orgánech vysrážet (precipitovat) a tyto sraženiny (precipitáty) následně vyvolají zánět. Pokud člověk alergen vdechne, tyto precipitáty se vytvářejí v plicních sklípcích (alveolech) a vyvolávají tzv. exogenní alergickou alveolitidu (jedním z jejích typů je farmářská plíce, která se vyskytuje u některých pracovníků v zemědělství). Postiženy mohou být i jiné orgány, například cévní systém (vaskulitida) nebo ledviny (glomerulonefritida). Viz také alergická reakce.

Alergická reakce je nepřiměřená imunitní reakce na běžné látky, pro organismus obvykle zcela neškodné. Reakce je tak bouřlivá, že je subjektivně nepříjemně vnímaná a může vést i k poruchám funkce orgánů a poškození tkání. Podle rozsahu postižení rozlišujeme místní alergickou reakci a celkovou alergickou reakci. Podle mechanismu vzniku rozlišujeme čtyři typy alergických reakcí: alergická reakce časného typu, alergická reakce pozdního typu, alergická reakce cytotoxického typu, alergická reakce imunokomplexového typu. Viz také alergie.

Celková anestezie je odborný výraz pro lékařsky navozený stav kómatu, kdy pacient ztrácí schopnost obranných reflexů. Používá se před rozsáhlými chirurgickými zákroky (transplantace orgánu, operace srdce apod.). Léky navozující celkovou anestezii se nazývají celková anestetika. Viz také anestezie, lokální anestezie.

Celková tělesná voda (CTV) je souhrnné označení pro veškerou vodu, která se nachází v lidském těle. Celková tělesná voda má intracelulární a extracelulární složku: intracelulární tekutina (ICT) – tvoří většinu vody v těle (přibližně dvě třetiny); extracelulární tekutina (ECT) – tvoří zhruba zbývající třetinu vody v těle; ECT se dále dělí na: tkáňový mok, krevní plazmu, ostatní tekutiny (mozkomíšní mok, lymfa, synoviální tekutina, pleurální tekutina, perikardiální tekutina, peritoneální tekutina a komorová tekutina). Obrázek: Koláčový graf znázorňující rozložení celkové tělesné vody. (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148559) Viz také voda.

Celkový energetický výdej neboli TDEE (zkratka pochází z anglického názvu total daily energy expenditure) je množství energie, které každý člověk denně spotřebuje. TDEE se u různých lidí poměrně výrazně liší, neboť závisí na několika faktorech – například na pohlaví či věku, ale z velké míry také na úrovni tělesné aktivity (PAL). Během růstu, těhotenství nebo kojení spotřebuje tělo energie více. Velkou část TDEE tvoří bazální energetický výdej (BMR) a energetický výdej při pohybové aktivitě (EEPA). K tomu je ještě třeba připočíst energii, kterou tělo spotřebuje na trávení potravy – tzv. termický efekt potravy (TEF), který činí přibližně 8–10 % celkového energetického výdeje: TDEE = BMR + EEPA + TEF Tabulka 2: Orientační hodnoty celkového energetického výdeje (kcal/den)   Hodnota PAL 1,4 Hodnota PAL 1,6 Hodnota PAL 1,8 Dospělí muži ženy muži ženy muži ženy 19–24 let 2400 1900 2800 2200 3100 2500 25–50 let 2300 1800 2700 2100 3000 2400 51–65 let 2200 1700 2500 2000 2800 2200 65 let a starší 2100 1700 2500 1900 2800 2100 Těhotné Doporučené množství energie se u těhotných žen zvyšuje o 250 kcal denně ve druhém trimestru a 500 kcal denně ve třetím trimestru. Kojící Doporučené množství přijaté energie se u kojících (pokud výlučně kojí, tj. během prvních 4–6 měsíců) navyšuje cca. o 500 kcal/den Zdroj: Německá společnost pro výživu (DGE) Viz také energetická bilance.